Chorvatsko 2008

30.05.2008 08:20

Tak se nám konečně přiblížila další šance podráždit naše nejlepší výkony. Po domluvě s Freediving team Ostrava byl stanoven termín odjezdu na úterý 6.5.2008 večer. Naší nejkrásnější přítomností jsme se rozhodli poctít Chorvatský ostrov Pag, město Starou Novalju většině z nás už známou destinaci. Z Karlových Varů jsme vyrazili ve složení Václav Novák, Hynek Švarc a Martin Petrisko. Se čtvrtým členem Vladou Palcem jsme měli sraz až v Chorvatsku. Kromě toho, že nás hned na německé bývalé celnici podrobili němečtí policajti důkladnější prohlídce než když ještě hranice regulérně fungovaly se po cestě nic zvláštního nestalo a necelých tisíc km jsme slupli jako malinu :-)

Středa

Po ubytování v paradním apartmánu se kterým jsme byli maximálně spokojeni nás čekal první ponor. Ostravský tým, jak už je zvykem, měl vše perfektně zajištěné, měli s sebou dokonce i vlastní motorový člun. První kontra balast byl zhruba nad hloubkou 40 m. První den, jenž měl být v duchu zvykání si na malé hloubky(!), jsem se dostal do 26 m což bylo moje dosavadní dosažené maximum. Martin si sáhl na dno (doslova). Vzhledem k tomu, že jeho Casia měří jen do 30 m tak přesnou hloubku jeho ponoru neznáme. Hynek zakopal do 28m. První potápění bylo vydařené. Krásné klidné moře, viditelnost kolem 15m. Obloha polojasná, ale sluníčko nás prohřívalo celkem často. Večer jsme dali povinné Karlovačko, vyslechli brífink na kapitánském můstku a šli spát.

Čtvrtek

Díky velkému počtu zúčastněných freediverů jsme na první ponor jsme vyráželi ve druhé skupině zhruba v 11h. Od rána bylo azuro a bezvětří. Voda krásná s viditelností stejnou jako předchozí den, umocněnou poledním sluníčkem. Přesto, že jsem se probudil s lehkou kocovinou (Kalovačko a slivovice nebyl nejlepší nápad) tak ve vodě mi to vyloženě sedělo. Po rozpotápění jsem zkusil první maximálku a dostal jsem se do 28m, tam bylo lano opřené o útes tak jsem zvolil raději vynoření. Připnul jsem se na druhé delší lano a dal jsem si krásných 31,4 m což je můj nový osobák. Vlado měl už od našeho příjezdu velký problém s dutinami takže půjčil Martinovi D3jky a sám raději relaxoval než by se trápil na hladině. Martin s Hynkem se ve čtvrtek šetřili a dávali jen mělké ponory (do 28m) s pilováním techniky zanoření/vynoření se surface protokolem.

Z odpoledního potápění nakonec bylo hledání Vladovo ztracené masky, kdy jsme za vidinou láhve alkoholu, jakožto cenou pro nálezce, prohledávali snad stometrový úsek moře, kam z člunu Vladovi maska spadla. Bezúspěšně.

Pátek

V pátek jsme na vodu vyráželi už v 9 hodin dopoledne, počasí nám vysloveně přálo, parádní moře, obloha bez mráčku. Po rozložení kontrabalastu nad 40m hloubkou, se po rozpotápění Hynek (35m) i Martin (40m) se kluci jeli podívat (a dělat další buddy) na maximálku ostravského kapitána Petra Augusty, který bez problémů a s úsměvem na tváři zakopal do 72m. Po krátké oslavné ceremonii šel na hlubší pokus i Martin. Ten se však s nadávkami po chvíli vynořil s tím, ze se mu „dole“ sekl úvazek, který musel rozmotat. Podle budíku byl „jen“ v 45m. :)

Sobota

Se měla nést v duchu maximálních ponorů Martina a Hynka. Martin sám však po ranní konzultaci upustil od maximálních ponorů s tím, že jejich čas teprve přijde, Hynek zase na vodě zjistil, že se díky dutinám potopí max. do 10m. Takže jsme celý čas na vodě trávili focením, tréninkem zanoření, obrátek atd. Po návratu na bázi, následovalo rychlé sbalení věcí, vyklizení apartmánů, společné focení, srdceryvné loučení a náročná cesta domů.

Závěr

Kdybych měl vše říci jednou větou, tak: „Parádní akce, se skvělou partou lidí, s dokonalým technickým zabezpečením.“ Doufám, že příští rok pojedem zase.

 

  Plánované akce:

Egypt 2013

Apnea Weekend 2013